Panelová sídliště jsou symbolem české architektury druhé poloviny 20. století. Miliony lidí v nich dodnes bydlí a mnozí je považují za praktická, bezpečná a odolná. Jenže doba, kdy se tyto domy stavěly, měla svá specifika – a jedním z nich bylo časté používání materiálů, které bychom dnes do obytných domů nikdy nedali. Mezi nimi nechyběl ani azbest. Proto se při mnoha rekonstrukcích panelových domů setkáváme s nutností odborného zásahu, kam spadá i likvidace eternitu a likvidace azbestu.
Když azbest patřil k modernímu bydlení
V 60. a 70. letech byl azbest součástí stovek stavebních materiálů. Používal se do izolačních panelů, lepidel, podhledů i těsnění kolem oken. Měl totiž vlastnosti, které tehdy působily jako zázrak – nehořel, dobře izoloval a byl levný. Nikdo si neuvědomoval, že tyto výhody budou mít později vysokou cenu.
Dnes už víme, že azbestová vlákna jsou vysoce nebezpečná, pokud se dostanou do ovzduší. Lze je vdechnout, ale tělo je neumí odbourat. Postupně se hromadí v plicích a mohou způsobit závažná onemocnění. Riziko se přitom netýká jen velkých staveb – i malá oprava balkonu nebo výměna potrubí může azbest narušit a uvolnit.
Likvidace azbestu v praxi: neviditelná, ale nutná fáze
Každá větší rekonstrukce panelového domu by proto měla začínat průzkumem. Ten určí, zda se v konstrukci nachází azbest, a pokud ano, musí být odstraněn odbornou firmou. Likvidace azbestu není běžná stavební činnost – jde o přísně kontrolovaný proces, při kterém se klade důraz na ochranu zdraví i životního prostředí.
Odborníci používají speciální ochranné pomůcky, pracují v uzavřeném prostoru a materiál ukládají do hermeticky uzavřených obalů. Následně se odváží na určené skládky, které mají povolení přijímat nebezpečné odpady. Každý krok se dokumentuje a kontroluje hygienickou stanicí.
Bezpečná likvidace je proto časově i finančně náročnější, ale je nezbytná. Narušení azbestu neznamená riziko jen pro dělníky, ale i pro obyvatele domu a okolí.
Likvidace eternitu: staré střechy i ventilační šachty
Zatímco azbest se v panelácích ukrývá hlavně ve stěnách a izolacích, na střechách se často objevuje eternit – směs cementu a azbestových vláken. Jeho šedé vlnité desky zná snad každý, kdo někdy vystoupal na sídlištní střechu. Po desetiletích vlivem počasí křehnou a mohou se začít drolit. Proto se i zde musí přistoupit k odbornému odstranění.
Likvidace eternitu probíhá obdobně jako u jiných azbestových materiálů – pečlivě, bez poškození desek a pod přísným dohledem. I sebemenší prasklina totiž může znamenat uvolnění mikroskopických vláken do vzduchu.
Proč nestačí „jen trochu opatrnosti“
Stává se, že správci domů či menší stavební firmy azbest přehlédnou nebo podcení. „Jen trochu přibrousíme,“ říkají. Jenže právě v těchto chvílích vzniká největší nebezpečí. Vlákna azbestu nejsou vidět, necítíme je a nedokážeme odhadnout jejich množství. Přesto stačí i krátká expozice k tomu, aby se dostala do organismu.
Proto je důležité, aby si vlastníci bytů či společenství SVJ ověřili, zda rekonstrukce probíhá podle pravidel. Pokud se zjistí přítomnost azbestu, nesmí se pokračovat, dokud nedojde k jeho odborné likvidaci.
Paneláky v novém století
Sídliště procházejí velkými proměnami – přibývá zeleně, nové fasády i moderní výtahy. Ale opravdová modernizace znamená víc než jen estetiku. Znamená i bezpečí. A právě to přináší odborná likvidace azbestu a likvidace eternitu.
Každý odstraněný panel, který by mohl uvolňovat nebezpečná vlákna, znamená klidnější spánek pro tisíce obyvatel. A to je hodnota, kterou žádná barevná omítka nahradit nemůže.