Když člověk zdědí starý dům po prarodičích, bývá to často splněný sen. Romantická představa, že se život na venkově vrátí do starých kolejí, má ale i svou stinnou stránku. Mnoho těchto domů totiž ukrývá neviditelné nebezpečí – materiály, které se dnes už dávno nepoužívají, ale stále mohou ohrozit zdraví. A mezi nimi stojí na prvním místě azbest. Proto se při rekonstrukcích starších staveb čím dál častěji řeší téma likvidace eternitu a likvidace azbestu.
Když se azbest schová do každého koutu
Většina lidí si azbest spojí hlavně s eternitovými střechami. Jenže realita je složitější. Azbest byl v minulosti přidáván i do podlahových dlaždic, tmelů, omítek, zateplení či izolací kolem potrubí. V některých domech je prakticky nemožné odhadnout, kde všude se nachází.
Zatímco na pohled může být materiál neporušený, problém nastává ve chvíli, kdy se začne rozebírat, vrtat nebo bourat. Každé narušení může do vzduchu uvolnit drobná vlákna, která nejsou vidět ani cítit, ale mohou se dostat hluboko do plic. Tam mohou zůstat po celý život a po letech vyvolat vážné zdravotní komplikace.
Likvidace eternitu není jen o střeše
Pokud se člověk rozhodne starou budovu zrekonstruovat, měl by vždy počítat s tím, že bude nutné zjistit, zda konstrukce neobsahuje azbest. Odborná analýza vzorků je první krok, který by měl předcházet jakékoli práci. Jakmile se přítomnost azbestu potvrdí, je nutné zajistit jeho odborné odstranění – tedy likvidaci azbestu v souladu s platnou legislativou.
Přestože se může zdát, že jde jen o byrokratickou překážku, ve skutečnosti je to zásadní krok k ochraně zdraví. Správně provedená likvidace eternitu zaručuje, že se nebezpečná vlákna nedostanou do ovzduší, půdy ani vody.
Když dobrý úmysl může uškodit
Není výjimkou, že se lidé pustí do opravy svépomocí – v domnění, že stačí respirátor a opatrnost. Jenže azbestová vlákna jsou natolik drobná, že proniknou i běžnými filtry a usazují se v okolí. Vdechnutí byť malého množství může být rizikové, a co hůř – dopady se mohou projevit až po desítkách let.
Nesprávná manipulace s azbestem navíc není jen zdravotním rizikem, ale i porušením zákona. Odpady s jeho obsahem se musí předávat výhradně specializovaným firmám, které mají povolení k nakládání s nebezpečnými látkami.
Jak poznat, že dům skrývá azbest
Někdy je možné přítomnost azbestu odhadnout podle stáří domu nebo typu materiálu. Pokud byla budova postavena nebo rekonstruována mezi 60. a 80. lety, šance, že azbest obsahuje, je velmi vysoká. Typickým znakem jsou šedé vlnité střešní desky (eternit), ale i například staré izolační panely nebo obklady v koupelnách.
Odborník může vzorek odebrat a laboratorně potvrdit, zda materiál azbest obsahuje. Cena takového rozboru je zanedbatelná v porovnání s riziky, která by hrozila při neodborném zásahu.
Když dědictví potřebuje moderní přístup
Staré domy mají své kouzlo – silné zdi, dřevěné trámy, atmosféru minulosti. Ale jejich obnova musí být zároveň i zodpovědná. Stejně jako se pečlivě volí typ omítky nebo barva střechy, měla by být samozřejmostí i kontrola, zda budova neobsahuje azbest.
Likvidace azbestu a likvidace eternitu jsou kroky, které dávají smysl nejen z hlediska zdraví, ale i ekologie. Materiály s obsahem azbestu se nesmí běžně skládkovat, ale ukládají se do speciálních kontejnerů na zabezpečených skládkách, kde nemohou ohrozit okolí.
Oprava domu, která má smysl
Rekonstrukce starého domu po rodičích nebo prarodičích není jen o výměně oken a nové fasádě. Je to šance udělat dům opravdu bezpečným – pro sebe, své děti i okolí.
Zbavit se azbestu znamená zbavit se jedné z nejnebezpečnějších dědictví minulého století. Možná to stojí čas a peníze, ale výsledek má trvalou hodnotu: zdravé prostředí, které si s klidným svědomím můžeme předat dál.